Lidská lenost, pohodlnost a lhostejnost stojí za vznikem hyzdivých černých skládek. Nejčastěji se s nimi pracovníci Technických služeb města Olomouce (TSMO) setkávají na sídlištích, dále pak v okrajových lokalitách. V provozu jsou přitom sběrové dvory a několikrát ročně se mohou lidé zbavit nepotřebných věcí v rámci sběrových sobot. Technické služby města Olomouce nad rámec těchto možností připravují zcela nový projekt. Tím je možnost opětovného využití starých, ale stále funkčních věcí, které už doma lidé nepotřebují.

Více výdajů pro město

Pro pracovníky TSMO jsou největším problémem prohřešky obyvatel, kteří se zbavují nepotřebných věcí u popelnic a kontejnerů. „Nejvíce k tomuto dochází zejména na sídlištích. Místo, aby občané odevzdali starou ledničku či sedačku do sběrového dvora nebo během sběrové soboty, nechávají tyto předměty a mnohdy i nebezpečné odpady u stanovišť se sběrovými nádobami. Jenže veškerý takovýto odpad uložený mimo nádobu je černou skládkou,“ upozorňuje Pavel Musil, vedoucí provozovny odpadového hospodářství TSMO.
Pro odstranění černých skládek u sběrových stanovišť nezbývá pracovníkům TSMO nic jiného, než navýšit počty výjezdů a techniky, za které město doplácí nad rámec smlouvy uzavřené s technickými službami.
Další peníze spolkne odklízení takzvaných divokých skládek, které lidé dělají v okrajových a opuštěných lokalitách. Jednou z nejznámějších je prostranství u Klášterního Hradiska. Jejich postupný úklid stojí město stovky tisíc i miliony korun.
V letošním rozpočtu města je jen na výdaje za běžný režim svozu odpadu vyčleněno téměř 58 milionů korun.

Popelnice jsou levnější než TV a rozhlas

Olomoučané přitom nemají důvod nelegální skládky zakládat. Velkoobjemového odpadu – nábytku, koberců a dalších věcí – se mohou zbavit během sběrových sobot na jaře i na podzim. Nadcházející se uskuteční 7., 14., 21. a 28. října a 4. listopadu.

Služby dvou sběrových dvorů, které financuje město z poplatků od obyvatel za svoz komunálního odpadu, jsou pro Olomoučany také zdarma. Jedná se o sběrové dvory v Neředíně a v Chelčického ulici, kde mají otevřeno sedm dní v týdnu. Kromě nich funguje od pondělí do pátku podnikatelský sběrový dvůr v ulici U Panelárny, kam odváží odpad živnostníci a mohou také přespolní. Uložení některých druhů odpadů je zde zdarma, zbytek je zpoplatněn.

Pro kritiky výše poplatku za svoz komunálního odpadu tu máme srovnání k zamyšlení. Roční poplatek pro Olomoučana stojí 660 korun, měsíčně tedy vychází na 55 korun, což je méně než pravidelná měsíční úhrada za televizi a rozhlas ve výši 180 korun. Poplatek za popelnice přitom nemá za loňský rok zaplaceno zhruba 7700 poplatníků. „Letos je to pak 16 000 poplatníků. Nyní probíhají po datu splatnosti poplatku úkony, které ještě povedou ke snížení počtu dlužníků. Ke konci roku je stav dlužníků okolo 10 procent,“ vypočítala Gabriela Müllerová z ekonomického odboru olomouckého magistrátu.

Staré věci mohou sloužit dál

V budoucnu Technické služby města Olomouce plánují rozjet projekt pod názvem RE USE, tedy znovu využití starých ale stále funkčních věcí, který již funguje v Brně. „Zde jsme se nechali inspirovat. Chceme, aby i Olomoučané mohli prodloužit životní cyklus věcem, které dnes bezmyšlenkovitě končí v popelnicích. Tento projekt není jedinečný jen v tom, že přispívá k ochraně životní prostředí, ale může pomoci třeba rodinám začít nový a lepší život, i když se starou věcí,“ dodal ředitel TSMO Miroslav Petřík.